Časová osa: Bývalá Jugoslávie

Od první světové války po štěpení země

Borgna Brunner a David Johnson


1918	1945	1980	devatenáct devadesát pět	2000	2001	2002	2003	2004	2006

1918	V důsledku první světové války vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Chorvatsko, Slovinsko a Bosna a Hercegovina byly součástí padlé rakousko-uherské říše; Srbsko a Černá Hora existovaly jako samostatný stát (Makedonie byla tehdy součástí Srbska).
1929	Název monarchie je změněn na Jugoslávie.
1945	Po druhé světové válce se monarchie stává komunistickou republikou za vlády předsedy vlády Tita, nyní nazývané Federativní lidová republika Jugoslávie. Skládalo se ze šesti republik: Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Slovinska a Černé Hory a dvou provincií, Kosova a Vojvodiny. mapa Mexika s městy
1980	Titova pevná vůle vůči Jugoslávii udržuje etnické napětí pod kontrolou až do své smrti v roce 1980. Bez jeho panslavistického vlivu se začnou šířit etnické a nacionalistické rozdíly.
1991	červen Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily samostatnost. S 90% své populace etnických Slovinců je Slovinsko schopné odtrhnout se jen krátkým obdobím bojů. Protože 12% chorvatského obyvatelstva je srbského původu, bouřlivá Jugoslávie tvrdě bojuje proti jejímu odtržení po další čtyři roky. Jak Chorvatsko směřuje k nezávislosti, vystěhuje většinu své srbské populace.
1992	leden Makedonie prohlašuje nezávislost. duben Bosna a Hercegovina vyhlašuje nezávislost. Nejvíce etnicky rozmanitá z jugoslávských republik, Bosna je 43% muslimů, 31% srbských a 17% chorvatských (podle sčítání lidu z roku 1991). Etnické napětí se napíná k bodu zlomu a Bosna propukne ve válku. Tisíce zemřou a více než milion je vysídleno. V době, kdy je v roce 1995 dosaženo mírného míru, byla země rozdělena do tří oblastí, přičemž každý region byl řízen jednou ze tří etnických skupin. Každá enkláva je nyní tvořena zhruba 90% její vlastní etnické skupiny. duben Srbsko a Černá Hora tvoří Svazovou republiku Jugoslávii, jejímž vůdcem je Slobodan Miloševič. Tuto novou vládu však USA neuznávají jako nástupnický stát po bývalé Jugoslávii.
devatenáct devadesát pět	listopad Bosna, Srbsko a Chorvatsko podepisují Daytonskou mírovou dohodu o ukončení války v Bosně.
devatenáctset devadesát šest	V jihoslovanské provincii Kosovo militantní Kosovská osvobozenecká armáda (KLA) začne útočit na srbského policistu.
1998	březen Miloševič vysílá vojska do Kosova quash nepokoje v provincii. Vypukne partyzánská válka.
1999	březen Po mírové rozhovory selže, NATO pokračuje ve své hrozbě zahájit nálety na srbské cíle.
2000	leden Tváří v tvář obchodním sankcím ze strany USA a dalších zemí se srbská ekonomika nadále zhoršuje a šíří se nesouhlas. Černá Hora diskutuje o odloučení od Srbska. září Vůdce opozice Vojislav Koštunica vyhrává volby konané 24. září. Miloševič odmítá zveřejnit úplné výsledky a požaduje rozhodující volby. říjen Začíná populární povstání. Je vyhlášena generální stávka a Bělehrad zaplaví milion lidí. Davy útočí na budovu parlamentu, bezpečnostní síly se k nim přidávají nebo ustupují. Miloševičova podpora se rozpadá, odstoupí. Kostunica se ujme úřadu. USA, Evropská unie začínají rušit ekonomické sankce, nabízejí pomoc.
2001	duben Miloševič je jugoslávskými orgány zatčen a obviněn z korupce a zneužití moci. červen Miloševič je předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii v Haagu. září Rada bezpečnosti OSN ruší zbrojní embargo vůči Jugoslávii a ruší poslední zbývající sankce ze strany mezinárodního společenství.
2002	Únor Slobodan Miloševič zahajuje soudní proces na Mezinárodním trestním tribunálu OSN pro obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Bosně, Chorvatsku a Kosovu a také za spáchání genocidy v Bosně. Je první hlavou státu, která čelí mezinárodnímu soudu pro válečné zločiny. aplikace ap age
2003	Únor Národ souhlasí s vytvořením nového státu, který nahradí Jugoslávii volnou federací nazvanou Srbsko a Černá Hora. Nové ujednání bylo učiněno s cílem uklidnit neklidné pohyby Černé Hory za nezávislost a umožňuje konání referenda o nezávislosti za tři roky.
2003	12. března Srbský předseda vlády Zoran Djindjic, reformátor, který přispěl k pádu Slobodana Miloševiče, je zavražděn. Následuje období hlubokého národního smutku. Zapleteni byli extrémní nacionalisté, organizovaný zločin a vlastní policejní a bezpečnostní služby Srbska.
2003	28. prosince V parlamentních volbách došlo k oživení ultranacionalistů. Socialistická strana Slobodana Miloševiče získala 7% hlasů a Radikální strana, jejíž vůdce je stejně jako Miloševič obžalovaný válečný zločinec uvězněný v Haagu, získala 27% hlasů.
2004	17. března Mitrovica v Kosovu prožívá nejhorší etnické násilí v regionech od války v roce 1999. Nejméně 22 lidí je zabito a dalších 500 je zraněno. NATO vysílá dalších 1 000 vojáků k obnovení pořádku. Násilí začalo poté, co Srbové prohlásili, že se srbský teenager stal obětí jízdy a etničtí Albánci obviňovali Srby z utonutí několika albánských dětí.
2006	Smět V květnu uspořádala Černá Hora referendum o nezávislosti, které těsně skončilo. 4. června oznámil federální prezident Srbska a Černé Hory Svetozar Marovič zrušení jeho funkce a následující den Srbsko uznalo konec unie. EU a USA uznaly Černou Horu 12. června a 26. června se stala 192. členem OSN.